Historie

Prehistorie

Valašský soubor písní a tanců „Bača“ je jedním z nejstarších folklorních kroužků na Valašsku. Jeho počátky jsou zaznamenány v Poličné, dnes místní části Valašského Meziříčí, kde několik starších i mladších milovníků valašských písní a tanců, se snahou tyto uchovat a nadále rozšiřovat, se soustředilo kolem významného národopisného pracovníka Miloše Kašlíka. Ano, on to byl, kdo stál u kolébky tohoto souboru a proto mu právem připadá titul zakladatele. Nelze však ani zapomenout na ty, kteří byli jeho nejbližšími spolupracovníky.
Byli to strýc Vilém Šob a Josef Šimčík starší. Údajně se to dohodlo v roce 1944 na májové zábavě v hospodě „Na fojtství“ v Poličné, po níž dali Kašlík s  Šimčíkem dohromady kapelu, Vozáci zase tanečníky a společně nacvičili dožínky a Václav Vozák odzemek.
Ale to je možná jenom nějaká lidová pověst. I když, proč by to tak nemohlo být, vždyť lidovému tanci a zpěvu lidové pověsti docela sluší.

Zrození souboru

Ve všech dosud publikovaných materiálech je ale jako doba vzniku souboru uváděn květen 1945, tak u toho oficiálně zůstaneme.
Už od svých začátků to byl soubor kvalitní, sdružoval ve svých řadách lidi milující lidové umění a svým uměleckým vedoucím se vyznačoval ryzí původností, čistou zpěvností a chutí do práce.
V množství lidových tanců zaujímají valašské tance určitě jedno z čelných míst právě pro svou bohatost a pestrost tanečních prvků s choreografickou kompozicí a patřičným veselím, které svým provedením vzbuzují. A po tanci následuje veselý rozhovor, vyprávění a to vše je důvodem toho, že zanechávají u účinkujících i diváků vzpomínky na celý život.

Se statutem, ale bez muziky

V letech 1945 – 1949 se činnost kroužku zaměřila jednak na stálé nácviky, které probíhaly v hostinci „Na fojtství“ v sále nebo na tanečním parketě v zahradě, jednak na vytvoření uceleného programu pro samostatná vystoupení, s nimiž kroužek vystupoval ve městě a dalších obcích okresu, ale i mimo něj.
Tance se tenkrát tančily v kruhu, bez choreografických úprav, někdy se zpívalo při tanci, jindy zase samostatný zpěv střídal taneční vystoupení.
Jedním z prvních problémů, které kroužek musel řešit, bylo obstarávání „valašských hábů“. Stálý příliv nových mladých nadšenců přiměl dosavadní členy k prohledávání půd a truhel v nichž se ledacos našlo a to se pak oprašovalo a přešívalo, nejednou i od různých lidí kupovalo a někdy jen půjčovalo.
Nejedna deka se doma ztratila a pak se obarvená na fialovo objevila u strýca Hradila, který z ní ušil fajnové gatě, dovedné ruce tetiček zase našly uplatnění při vyšívání krojů.

Mnohem závažnější problém, který musel ve svých počátcích řešit, byl problém muziky.
Ne, že by bylo málo muzikantů, právě naopak, ale každý z nich už někde hrál a muzikou si přivydělával. V kroužku ale muzikanty nemohli platit a tak první počátky muziky a její zajišťování nebylo snadné a jediné muzikantské jistoty kroužku byli Miloš Kašlík a Jožka Šimčík mladší.
To ale bylo málo, i když starý Štork, primáš „Matalíkovy muziky“, vždycky tvrdil: „Naše valašské kvarteto, to jsme my tři. Já a Matalík.“ A tak bylo pokaždé nutné nějakého muzikanta přemluvit, jednou z Meziříčí, podruhé z Krhové a potřetí z jiné dědiny.

Po roce 1948 všechny amatérské soubory začaly před názvem používat označení „soubor lidové umělecké tvořivosti“ a tak se i z našeho kroužku stal soubor LUT, jehož zakládající schůze se konala 16. dubna 1950.
Zúčastnilo se jí 32 členů, kteří schválili prozatímní stanovy souboru a plán jeho činnosti. Schůzi předsedal Miloš Kašlík, který ve slavnostním referátu nastínil úkoly a cíle každého souboru, který chce propagovat a šířit krásu takového umění, jakým je folklór.
Upozornil na negativní vlivy, které narušují čistotu tohoto vzácného dědictví našeho lidu a jako příklad uváděl nevhodné a nesprávné krojové doplňky a různé nevhodné úpravy písní a tanců.

Druhá část tohoto jednání byla věnována volbě vedení nově utvořeného souboru.
Předsedou byl zvolen Vojtěch Zahradníček, místopředsedou Josef Šimčík starší, jednatelem Vilém Šob, kronikářem Josef Šimčík mladší, vedoucím muziky Josef Buš a předsedou tanečního odboru Alois Schneidr. Soubor začal pravidelně nacvičovat a jeho prvním vystoupením bylo „kácení máje“ spojené s dvouhodinovým programem.
A vzhledem k tomu, že se blížily Strážnické slavnosti, byly zkoušky zaměřeny na tyto vrcholné slavnosti, kde soubor dostal pozvání a nakonec i vystupoval. Když byl vedoucím Miloš Kašlík a uměleckým vedoucím Václav Vozák, tak spolupracovali na přípravě programů také s manžely Stanovskými z bystřického souboru Rusava.

... a tak by se dalo pokračovat až do dnešních dnů.

O historii VSPT Bača pojednává publikace s názvem „V poličenskej hospodě“, kterou soubor vydal ke svému 60. výročí založení v roce 2005.

A na závěr přehled těch, kteří soubor a muziku v oněch šedesáti letech vedli:

Vedoucí muziky:

Miloš Kašlík * Jiří Šustek * Václav Grossman * František Sláma * Miroslav Skýpala * Ctirad Bryol

Primáši:

Josef Šimčík mladší * Jiří Šustek * Václav Grossman * František Sláma * Stanislav Sadílek * Lukáš Krupa * Luboš Peml

Umělečtí vedoucí souboru:

Vilém Šob * Miloš Kašlík * Václav Vozák * Alois Schneidr * manželé Novákovi * Milena Orságová * Marta Torhanová * Alois Dobeš * Antonín Konvičný * Renata Kotasová

Vedoucí souboru:

Josef Šimčík starší * Miloš Kašlík * Vojtěch Zahradníček * Alois Schneidr * Otakar Šír * Antonín Konvičný * Dana Čechová * Renata Kotasová * Irena Smolková